Strašák jménem PBFD

Mnoho chovatelů papoušků, hlavně pak mazlíčkářů nemá o této nemoci ani tušení a tak i díky své nevědomosti může hrozit riziko, že koupí papouška, který není na tuto nemoc testován, nebo papouška z chovu, kde se tato nemoc vyskytuje, případně si z chovatelské burzy na svém oblečení tuto nemoc do svého chovu přinesou.Než se rozepíšu o situaci, která vznikla v průběhu letošního ledna a připojím i názor na věc od renomované veterinární doktorky specializující se i na papoušky MVDr. Grymové v krátkosti popíšu co PBFD vlastně je.
Cirkoviroza papoušků, označována též jako PBFD je chronické virové onemocnění charakterizované změnami peří, jeho vypadáváním, deformacemi zobáku.Pro chovy a chovatele papoušků představuje velice závažné onemocnění. Klinicky rozvinutá nemoc je nevyléčitelná a v největší míře postihující mláďata papoušků, u kterých v případě zasažení touto nemocí se projevují deprese, nechutenství, změny vyvíjejícího se peří, či předčasné vypadávání postižených per.Mezi ptáky se virus šíří trusem, péřovým prachem, možný je i přenos rodičů na své potomstvo a také přenos infekce na oblečení chovatele,který navštívil chov, kde se tato nemoc vyskytuje, případně navštívil chovatelskou burzu, kde mohl být infikovaný jedinec či jedinci.Inkubační doba je udávaná 25 dnů až rok.Tato nemoc postihuje všechny druhy papoušků zejména pak papoušky kakadu, eklektus, žako, agapornise a andulky.
Papoušky chovám mnoho let a poslední tři roky se věnuji i ručnímu dokrmování papoušků.Provozuji na soc.síti Facebook stránky pro chovatele papoušků.Právě díky tomu se na mě obrátila paní, která zakoupila v listopadu dokrmené mládě Ara Ararauna z jedné chovatelské stanice, které mělo při nákupu udělané vyšetření na PBFD negativní, že se jí nezdá, jak papoušek nahlas dýchá.Snažil jsem se paní uklidnit, že je to nerozlétané mládě a že mu prostě dá chvilku zabrat, než se sám unese a je to pro něho, když není zvyklý létat zátěž.Nicméně chovatelka se rozhodla navštívit veterináře a ten odebral krev pro vyšetření na PBFD. Vyšetření vzorku provedla laboratoř Vemodia a výsledek byl bohužel pozitivní.
Paní chovatelka z toho byla hodně špatné, tak jsem jí upozornil na článek na Ifauně, že mohlo dojít k špatnému odběru vzorku a tím k falešně pozitivnímu výsledku.Papoušek neměl a co vím tak nemá žádné příznaky onemocnění.
Druhá ararauna z tohoto chovu, staří 5 měsíců byla prodána do Mladé Boleslavi v listopadu 2016. Papoušek velice čilý bez nějakých příznaků nemoci.Opět měla testy při prodeji negativní.Chovatelky zakoupených arů se spolu znaly jen prostřednictvím facebooku si navzájem daly vědět a došlo k tomu, že i druhá ara jela na odběr krve.První odběr krve 13.1.2017.Vyšetření vzorku prováděla VEMODIA výsledek pozitivní.

Přiznám se, že v tu chvíli jsem i já dostal strach, jelikož jsem opakovaně chovatelskou stanici navštívil, abych si pokud by se tam virus nacházel nedovezl nákazu domů a můj strach se umocnil tím, že mě
dne 14.1.2017 kontaktovali lidé, kteří tady u mě koupili ručně dokrmeného Eklektuse a sdělili, že dle výsledku testu, dělaného laboratoří Vemodia je papoušek slabě pozitivní na PBFD, přitom starší Kakadu růžový, kterého měli doma již několik let byl na testech negativní.
O všech těchto případech jsem informoval kamarádku, která má doma roční samici Ary a v prosinci si tady ode mě odvezla k ní 4 měsíční ručně dokrmené mládě jako parťáka.Oba papoušci bez jediného problému, či dokonce nějakých příznaků. I přesto byla v místní veterinární ordinaci u obou jejich papoušků nabrána krev a zaslána na rozbor do laboratoře Vedilab Plzeň.
Výsledek byl velice překvapující.Mládě zde u mě ručně dokrmované po dobu 4 měsíců, které přišlo do styku i výše uvedeným Eklektusem bylo negativní a roční samice pozitivní.

Po všech těchto výsledcích se v mnoha chovatelských skupinách na Facebooku strhla doslova bouře.Docházelo k mnoha osočováním mezi majiteli papoušků a prodejcem, docházelo hlavně k mnoha spekulacím do kterého se zapojovali lidé, kteří o této nemoci nevědí nic, nebo jen z doslechu.Bohužel došlo i k tomu, že lidé se začali bát zda zrovna oni si také někde nenakazili papouška touto nemocí, byla vyvolána doslova panika.Denně jsem dostával mnoho dotazů od vystrašených chovatelů zda nemůže být jejich papoušek taky třeba nemocný.

Rozhodl jsem se, že kontaktuji paní doktorku Nečasovou, specialistku na papoušky, aby ona nabrala krev arů od kamarádky a tuto možnost nabídl i ostatním třem lidem u kterých jak jsem popsal objevil tento problém.
Dne 15.1.2017 došlo k odběrům u všech papoušků, které zde popisuji, vzorky zaslány do GENEXONU. Výsledky u všech zde zmiňovaných araraun a také u Eklektuse, který byl u mě dokrmovaný, vyšly NEGATIVNI!!

Mezi tímto obdobím byly provedeny testy z chovatelského zařízení, odkud dvě ary pocházely, a výsledek byl také negativní.Byly testováni i papoušci, kteří se tam dokrmují, výsledek negativní.Dokonce byly přetestovány i další tři ararauny pocházející z tohoto chovu a nejsou v tomto článku zmiňovány a také negativní.I já jsem provedl poctivé stěry ze stěn, inkubátorů, klecí a i mém chovatelském zařízení vyšly výsledky na přítomnost PBFD negativní.

Podrobněji jsem celou věc a jednotlivé případy popsal paní MVDr.Grymové.Jelikož nemá k dispozici žádná vyšetření, hlavně pak žádného z papoušků nikdy neviděla, není možné aby jednotlivé případy nějak posuzovala, ale napsala mi své vyjádření, které s jejím souhlasem zveřeňuji:
Váš problém je velmi pěknou ilustrací toho, proč dochází k takovému zmatení a panice mezi chovateli.
Vysvětlení tkví v tom, že neinformovaná laická veřejnost považuje vyšetření vzorku za vyšetření celého jedince, což je hrubá chyba. Posuzovat zdravotní stav papouška JEN na základě výsledku laboratorního testu a vyvozovat toho dalekosáhlé závěry je zásadním nepochopením medicíny.Výsledek testu na PBFD neznamená nic víc a nic míň než popis stavu daného vzorku, zjištěný v konkrétním čase konkrétní metodou. Správná interpretace vyžaduje dát výsledek do kontextu s dalšími informacemi, které jsou stejně důležité jako samotné laboratorní vyšetření: o jakého jedince vůbec jde, jaký je jeho celkový zdravotní stav, jaký vzorek je vyšetřován, jaká je epizootologická anamnéza jedince, jakým způsobem je chován a podobně.

I když při hodnocení výsledku vyloučíme artefakty a hrubé chyby (jako je záměna vzorků, kontaminace, srovnávání výsledků získaných různými metodikami vyšetření a podobně), stále zůstává mnoho otázek otevřených. Soužití patogena (viru) a organismu hostitele (papouška) je dynamický systém, který se neustále proměňuje. Cirkovirus je poměrně značně kontagiózní, vyznačuje se tedy velkou schopností kolonizovat vnímavé hostitele. Ne všechny tkáně a orgánové soustavy ovšem prostupuje rovnoměrně, navíc sám podléhá vlastním vývojovým fázím. Imunitní systém hostitele vůči tomu není pasivní a snaží se cizorodý prvek eliminovat. Toto vše má určitý vývoj probíhající v reálném čase. Posuzovat jej jen podle výsledku laboratorního testu je stejné jako posuzovat dvouhodinový film jen podle jednoho zastaveného obrazu.

U papoušků, kteří procházejí různými prostředími (např. chovatel – dokrmující chovatel – obchod – majitel č. 1 – majitel č. 2) je nutné počítat s tím, že jejich organismus je neustále konfrontován s okolní patogenní zátěží, je neustále osídlován různou mikrobiální flórou včetně virů, a jejich imunitní systém na věci neustále pracuje. U mláďat, jejichž imunitní systém není ještě dostatečně vyzrálý, to platí dvojnásob. Navíc každá změna prostředí představuje stresovou zátěž, která působí přímo proti správné funkci imunitního systému a rozvoj patogenů tak vysloveně podporuje. Neznamená to rozhodně, že by testování v raném věku bylo zbytečné, ale znamená to, že musí být vhodně indikované, a výsledky musí být interpretovány se znalostí věci a v plné šíři.
Konkrétně nemá podle mého názoru valného smyslu opakovaně testovat papouška během krátké doby řádově dnů až jednoho měsíce, zvlášť pokud jde o mládě, které navíc prochází různými prostředími. Vhodné je otestovat papouška těsně před prodejem, následně zajistit jeho separaci od dalších ptáků, od kterých by se mohl nakazit v době po odběru, a podle výsledku určit další postup.
Obecně platí, že u klinicky bezpříznakového laboratorně pozitivního jedince, zvláště pokud jde o druh málo vnímavý k cirkoviróze (ara, amazoňan), nemá smysl propadat jakékoli panice. Pokud vyloučíme artefakty, pak máme pouze informaci, že papoušek se s virem setkal a patrně je jeho nosičem, ovšem neříká to nic o tom, zda je nemocen nebo v budoucnu onemocní. Je nutné zajistit jeho separaci od vnímavých druhů (hlavně mláďat), a opětovně jej otestovat v rozumné době, nejlépe ne dříve než po třech měsících, a zároveň dodržovat doporučení veterinárního lékaře směřující k eliminaci šíření viru a podpoře zdraví dotyčného jedince.
Cokoli se stane mezi tím, je zcela nepodstatné, protože jsou to jen málo vypovídající momentky z toho, jak jeho imunitní systém momentálně s virem reaguje. U vysoce vnímavých druhů se to pak liší prognózou a intenzitou doporučených opatření.
Vždy doporučuji vybrat si jednoho veterinárního lékaře, který zná celou Vaši situaci a je tak schopen ji zhodnotit komplexně. Nejlepší prevence před nákazami je v co největší míře eliminovat pohyb papoušků z chovu do chovu tak, aby nebyli vystavováni patogenům z různých prostředí, a jejich imunitní systém se mohl ustálit a dělat v klidu svou práci. Ostatně zajištění stabilního prostředí je nanejvýš vhodné i z etických důvodů. Výsledky laboratorních testů nelze podceňovat, ale ani přeceňovat. Rozhodující není výsledek samotný, ale komplexní doporučení veterinárního lékaře, učiněné na základě celkového zhodnocení situace.
Přikládám i rozhovor:
V případech, které jsem vám zaslal došlo u všech jedinců vyjma jednoho k zcela opačným výsledkům v testech.Jaký je dle vás hlavní faktor této situace?
Jak jsem již vysvětlila v předchozím textu, nemám dost informací k jednoznačné odpovědi. Odpověď by vám dali veterinární lékaři, kteří ptáky vyšetřovali a vyšetření zadávali. V případě eklektuse a kakadu růžového mohlo jít buď o kontaminaci, nebo o doznívající tranzitorní virémii.
Které druhy papoušků jsou na nemoc PBFD nejvnímavější?
Australskooceánští a afričtí papoušci.
Kdy je tedy nejlepší papoušky před prodejem nechat testovat.Mnoho lidí co dokrmuje papoušky to dělá v jejich útlém věku.

Pokud má vyšetření sloužit jako záruka zdravotního stavu při prodeji, je nutné jej načasovat do co nejkratší doby před prodejem.
Když si nový majitel přiveze papouška domů měl by tedy si sám nechat papouška přetestovat, nebo i zde platí vaše doporučení počkat tři měsíce od minulého testu?
Termín vyšetření musí doporučit veterinární lékař podle konkrétní situace.
V mnoha článcích je doporučována desinfekce na klece a chovné zařízení F10, ale pro mnohé lidi je drahá.Existuje i jiná varianta, jiný výrobek?
Například Virkon S.
Pokud přeci jen dojde k tomu, že u papouška jsou testy pozitivní.Může majitel papouška mu nějakým způsobem pomoci, myslím například podáváním podpůrných prostředků na posílení imunity?
Omezení všech stresových situací, kvalitní výživa, podávání imunoglukanu, léčba případných konkurentních onemocnění.
Tato nemoc je označována stále jako nevylečitelná, ale co jsem měl možnost prostudovat některé zahraniční články, dále ale i články tuzemské, kde jste dokonce jmenována, tak se v mnoha případech podařilo papoušky vyléčit podávaním Interferonů, tedy léků používající se na podpůrnou léčbu u lidského AIDS.
Klinicky floridní onemocnění je nevyléčitelné. Nelze zaměňovat eliminaci bezpříznakové virémie s léčbou klinicky nemocného ptáka. Imunomodulační léčba má pouze podpůrný efekt. Nejnovější výzkumy prokázaly, že interferony mají význam pouze v případě, že mají ptačí původ. Savčí interferony jsou účinné jen minimálně. S úplným vyléčením nemocného jedince nelze počítat, ale vymizení virémie u bezpříznakových vironosičů je běžné.Pokud někdo už doma papouška má a nyní si pořídí druhého, u kterého vyjde test na PBFD pozitivní, jak může zajistit maximální péči a zabránit přenosu na svého již dříve drženého papouška?Myslím v domácích podmínkách.Jen oddělit je přece nestačí.
Je krajně nepravděpodobné, že by klinicky onemocněl jinak zdravý imunokompetentní dospělý jedinec. U nich dochází většinou jen k tranzitorní virémii, méně často se stávají dlouhodobými vironosiči. Nakažení dospělých zdravých ptáků, které by mělo za následek klinické onemocnění, je vzácné.
V poslední době se u větších papoušků rozmohl výcvik na volnoletecví s tím i spojené společné srazy majitelů a jejich papoušků z celé republiky a to nejen v přírodě, ale v zimní sezoně společné létaní v tenisových halách.Čeho by se měli majitelé papoušků, kteří se zůčastní takových akcí měli vyvarovat a na co dbát?
Z čistě nákazového hlediska je ideální se takových akcí vůbec neúčastnit. Pokud by chtěli pořadatelé riziku přenosu nákaz maximálně zabránit, museli by na každém shromáždění vyžadovat veterinární přejímku zvířat s jasně danými kritérii vstupu, jako je tomu například na výstavách psů nebo koňských dostizích. Nicméně spektrum nákaz, které lze při kontaktu tohoto typu přenést, je poměrně úzké. U papoušků by v takových případech hrozil nejvíce přenos vysoce kontagiózních nákaz, jako je např. chlamydióza, paramyxoviróza nebo Pachecova nemoc. Riziko nákazy prudce roste, pokud se papoušci dostanou vzájemně do velmi úzkého kontaktu nebo jsou v kontaktu s trusem jiného jedince. Těchto akcí by se neměla účastnit mláďata: u velkých papoušků by to měli být rozhodně jedinci starší nejméně jednoho roku.

Jak by se měl zachovat kupující, pokud zjistí, že i přesto, že má od prodávajícího smlouvu a testy na PBFD negativní je u koupeného papouška nějaký zdravotní problém,nebo dokonce při přetestování testy vyjdou pozitivní?Papouška reklamovat a nemoc brát jako skrytou vadu, což řeší občanský zákoník, nebo jaký je na tohle váš názor?
Kupující je vždy vázán podmínkami kupní smlouvy, kterou podepsal. Pokud po koupi vyjdou najevo nějaké skutečnosti, které předtím nebyly známy, a kupní smlouva takovou situaci neřeší, je ideální se s prodejcem domluvit na nějakém rozumném společném východisku. Neléčitelné a potenciálně smrtelné onemocnění je nutné chápat jako skrytou vadu. Pokud je vada “odstranitelná”, tj. je možné, že papouška lze jeho problémů zbavit, je rozumné dohodnout se na prodloužení záruky a případné kompenzaci pro případ, že by k uzdravení nedošlo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *