Ptačí chřipka překročila české hranice!

chřipka

Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou. Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže. Je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních opatření v chovech drůbeže.

239163_386340_x_2013062609184010925

Co je chřipka ptáků?

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky.
Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů.

Způsob přenosu ptačí chřipky:

K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.

Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.

Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).

Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.).

Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Příznaky ptačí chřipky:

Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická (obr. 1). Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2), edém hlavy (obr. 3). Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr. 4).

239167_386342_x_20130626091908625235

V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu. Řiďte se přesně podle jejich instrukcí. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa.

Nebezpečí pro člověka:

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím, apod.

Potraviny v obchodech jsou bezpečné. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen. Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení, apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu.

Vyslovit podezření na chřipku ptáků u lidí můžeme, jestliže

  • jsou podezření na výskyt chřipky ptáků v okolí cca 10 km od jejich pracoviště
  • onemocní s příznaky vysoké teploty, bolestí hlavy, kašle, obtíží při dýchání přibližně po 7 dnech od kontaktu a podezřelým potenciálně nemocným zvířetem

Upozornění: pravděpodobnost onemocnění chřipkou ptáků je extrémně malá. Přesto: konzultujte lékaře a žádejte vyšetření na chřipku ptáků

Proč je chřipka ptáků nebezpečná?

O tom, jak se nákaza přenáší na člověka je málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření. Chřipka ptáků způsobuje rovněž ekonomické problémy v důsledku zákazu importu drůbeže a drůbežích produktů ze zemí, které jsou nákazou postiženy a může mít za následek likvidaci činností spojených
s chovem a zpracováním drůbeže v důsledku toho, že v případě výskytu nákazy vždy a
v některých zemích i v případě podezření musí být postižená hejna likvidována.

Inkubační doba

Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků. V případě influenzy je to pouze několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.

Virus je ničen teplotou 70 °C již za 1 sekundu.

Obecné zásady ochrany člověka před nákazou:

  • chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů,
  • poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
  • s drůbeží,
  • nezpracovávat nemocnou drůbež,
  • dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží),
  • informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu,
  • ochrana domácích miláčků – psů, koček apod. – zabránit jim v kontaktu s uhynulými

nebo nemocnými ptáky

  • při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou, se vyhýbat

trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici. Dbát dalších doporučení vydaných

Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví,

která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz

Zásady pro drobnochovatele drůbeže:

  • ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem,
  • v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky,
  • krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem,
  • pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci,
  • pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
  • venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany),
  • pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce,
  • zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,
  • oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,
  • nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.

Jak chránit zvířata?

Drůbež je třeba držet uzavřenou ve stájích a chránit ji před kontakty s volně žijícím ptactvem (zasíťování oken, větracích otvorů a zamezení vstupu volně žijícího ptactva do hal).
Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží. Dodržovat nejpřísnější pravidla hygieny.

U chovů, které jsou prováděné ve výběhu, především u chovů vodní drůbeže (husy, kachny, divoké kachny), zamezit styku drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky výstavbou zastřešených venkovních voliér a zasíťováním výběhů. V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, tam kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budovy.

Velmi důležité je zamezit přístupu volně žijících ptáků ke krmení a napájecí vodě podáváním vody a krmiva drůbeži uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky. Dále je pak vhodné chovat vodní drůbež oddělené od hrabavé drůbeže a ptáků chovaných v zajetí.

Při podezření z nákazy desinfikovat veškeré materiály, které jsou vyneseny ze stájí nebo je ve stájích nechat.

Stav ke dni 16. 1. 2020

V roce 2019 bylo potvrzeno celkem 5 ohnisek HPAI v chovech drůbeže v Bulharsku a na konci roku 2019 také 3 ohniska v Polsku (subtyp H5N8), kde došlo k výskytu dalších ohnisek i v roce 2020.

Od začátku roku 2020 bylo v chovech drůbeže potvrzeno již 14 ohnisek HPAI.

První letošní výskyt HPAI u volně žijících ptáků byl potvrzen v Polsku dne 7. 1. 2020. Jednalo se jestřába nalezeného v ochranném pásmu zřízeném v regionu Lubartowski z důvodu ohnisek HPAI v chovech drůbeže.

Bohužel při přepisu tohoto článku došlo již k výskytu této nemoci i v ČESKÉ REPUBLICE.

V České republice byl po třech letech potvrzen výskyt vysoce patogenní aviární influenzy (ptačí chřipky). Ohnisko nákazy se nachází v malochovu drůbeže v obci Štěpánov nad Svratkou v Kraji Vysočina. Nákazu do chovu zřejmě zavlekli volně žijící vodní ptáci. Jedná se o vysoce patogenní subtyt H5N8 smrtelný pro ptáky, nicméně přenos na člověka nebyl dosud zaznamenán.

V nakaženém chovu se nacházelo 12 slepic, z nichž šest během dvou dnů uhynulo, dále zde byly tři kachny. Veterinární inspektoři neprodleně po nahlášení úhynu chovatelkou zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé slepice k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha. To u všech šesti kusů potvrdilo vysoce patogenní ptačí chřipku.

„Ihned po potvrzení nákazy jsme přijali nutná opatření, na místo vyrazili pracovníci Státní veterinární správy a její ústřední ředitel se vrací ze zahraniční pracovní cesty. S kolegy na Ministerstvu jsme připraveni pomoci zasaženým chovatelům s odškodněním, které jim ze zákona náleží. Nejdůležitější ale nyní je, aby se zamezilo dalšímu šíření nákazy, chovatelé by měli z preventivních důvodů zabránit kontaktu volně žijících a domácích ptáků,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Státní veterinární správa v souladu s platnou legislativou přijala s okamžitou platností opatření k zamezení dalšího šíření nákazy. Zbývající drůbež v chovu bude utracena, kolem ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů a v nich vyhlášena mimořádná veterinární opatření,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

V rámci mimořádných veterinárních opatření bude omezen pohyb drůbeže do a z pásem, provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání výstav či burz drůbeže a ptactva, které představují velké riziko šíření nákazy.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.

Základním preventivním opatřením je (pokud možno) chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. V případě podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva nahlásit na krajskou veterinární správu

Převzato ze stránek Státní veterinární správy ČR https://www.svscr.cz

Napsat komentář

Open chat
Potřebujete pomoci?