10x o papoušcích s chovateli Karlem Hanušem a Arnoštem Solařem


1. Proč chovám papoušky?
Arnošt Solař: Papoušci mě fascinovali už v mládí. Krásné barvy, jejich povaha, vonělo to exotikou… Začínal jsem v devíti letech s andulkami v devíti a u papoušků jsem vydržel až do osmnácti. K chovu jsem se potom vrátil až ve třiceti, i když zájem jsem neztratil nikdy a pořád jsem sledoval, co se kde děje. Bohužel jsem ale neměl vhodné podmínky, abych mohl chov obnovit. Když se tak stalo, začínal jsem s papoušky senegalskými a amazónky černotemennými.


Velká „párovací“ voliéra, ve které jsou nakonec čtyři páry různých druhů exotů a všechny se úspěšně rozmnožují (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
2. Kdo mě inspiruje, koho považuji za svůj chovatelský vzor?
Arnošt Solař: Nemám žádný vzor, inspiraci beru při setkání se zkušenými chovateli nebo zájezdy s Josefem Nožičkou a jeho agenturou Primaroute, díky které jsem poznal Karla Hanuše. Zjistili jsme, že bydlíme blízko sebe a pak jsme začali jezdit po dalších chovatelích, na různá setkání u Milana Vošického a jinde. Stále nemám vhodné podmínky pro vlastní chov, tak jsem začal pomáhat Karlovi s jeho voliérami a protože je hodně pracovně vytížený, funguje to tak doteď.
3. Moje nejlepší a nejhorší zkušenost s koupí papoušků je:
Arnošt Solař: Vyloženě špatnou zkušenost nemám, ptáky kupuji zásadně odchovy. Vybíráme si jenom mladé ptáky a když to jde, bereme jich více a necháme je přirozeným způsobem rozpárovat. Měli jsme takto třeba čtyři páry kakaduů růžových ve velké proletové voliéře, ale pak jsme zjistili, že to takhle nebude fungovat a tři páry jsme dali do samostatných voliér. Předtím jsme ale takto rozpárovali tři páry amazoňanů vějířových a chystáme se něco podobného udělat s kakaduy inka. Teď máme jednu samičku a chystáme se dokoupit půldruhého páru, aby byly dvě samičky a dva samci. Jinak ptáky nakupujeme výhradně u nás, a tím myslím i Slovensko.
4. Odchovávám mláďata pod rodiči nebo ručně?
Arnošt Solař: Vždy