Deset let umělých budek pro pyrury šedoprsé: od prvních tří mláďat v roce 2010 po celkových 1 165

deset-let-umelych-budek-pro-pyrury-sedoprse:-od-prvnich-tri-mladat-v-roce-2010-po-celkovych-1-165

UVNITŘ VIDEO – Ještě před 15 lety byl považován za jeden z poddruhů běžně se vyskytujícího pyrury bělouchého, ale v roce 2005 byl prohlášen za samostatný druh a rovnou ten nejvzácnější z celého papouščího rodu Pyrrhura. Řeč je o pyrurovi šedoprsém, menším brazilském papouškovi, jehož vyhlídky nebyly zpočátku vůbec pozitivní. Už v roce 2010, kdy brazilští ochránci přírody v čele s Fábiem Nunesem, šéfem nevládní organizace Aquasis začali pyrurům šedoprsým vyvěšovat umělé hnízdní budky, aby podpořili jejich hnízdní aktivity, nebylo vůbec jisté, kolik těchto papoušků v přírodě zbývá. A v roce 2012, po důkladném monitoringu více než 4 000 km lesních cest a stezek a po rozhovorech se stovkou obyvatel státu Ceará se ukázalo, že situace je kritická.

Pyrurům hrozilo příbuzenské křížení

Vědci objevili jen jednu malou zbytkovou populaci, zatímco v 15 dalších lokalitách, které dříve pyrurové šedoprsí obývali, se už nevyskytovali. Přitom v minulosti se druh vyskytoval na celém území Atlantického lesa v severovýchodní Brazílii. Masivní odlesňování, nezákonný lov a pytláctví si ale vybralo krutou daň: poslední zbývající populace obývala pouze dvě sousední oblasti v pohoří Baturité, přičemž 80 procent ptáků bylo soustředěno do jedné z těchto dvou oblastí. „Tito papoušci čelili řadě hrozeb, včetně velmi omezeného hnízd

Pokračuj ve čtení


Napsat komentář