Neofémy oranžovobřiché vylíhlé v zajetí mají zaoblenější křídla. Ohrožuje je to při migraci

neofemy-oranzovobriche-vylihle-v-zajeti-maji-zaoblenejsi-kridla.-ohrozuje-je-to-pri-migraci

Nečekaný problém zjistili vědci u kriticky ohrožených tasmánských papoušků neofém oranžovobřichých vylíhlých v zajetí. Ze studie ptáků odchovaných ve volné přírodě a v zajetí vyplynuly výrazné rozdíly ve stavbě křídel. Ptáci odchovaní v zajetí, jimiž ochránci přírody každoročně posilují divokou populaci neofém oranžovobřichých v přírodě, totiž mají zaoblenější křídla a poslední letky jsou u nich kratší než u ptáků vylíhlých přírodě. To by mohlo mít fatální dopad na možnosti přežití takto vypuštěných ptáků, protože neoféma oranžovobřichá je tažný druh, který se na zimu stěhuje přes Bassovu úžinu do jižní části Austrálie. Náročnou cestu přes moře na sever ale ptáci s hůře strukturovanými křídly nemusí zvládnout, upozornili vědci z Australské národní univerzit a Univerzity Sydney.

Zlom v záchranném projektu neofém oranžovobřichých: v přírodě se vylíhlo 88 mláďat, nejvíc od roku 1994

Úmrtnost vypuštěných ptáků při migraci je přes 80 %

„Naznačuje to potenciální důvod nízké míry přežití vypouštěných jedinců tohoto kriticky ohroženého tasmánského ptáka,“ píše australský deník The Canberra Times. Z vypouštěných ptáků totiž cestu do zimovišť a zpět přežije ani ne pětina. Vědci z obou univerzit analyzovali údaje o tvaru křídel u 201 papoušků, z nichž 147 pocházelo z chovu v zajetí a 54 z přírody. Osmdesátiprocentní úmrtnost ptáků vypouštěných do přírody podle autorů studie odpovídá úmrtnosti mladých ptáků vylíhlých přirozeně v přírodě, kteří absolvují první cestu na zimoviště. Vypouštění ptáci ale často nebývají mladí, protože ochránci chtějí zajistit jejich rychlejší reprodukci v přírodě. Kvůli vysoké úmrtnosti při migraci dokonce ochránci část mladých ptáků před migrací zpětně odchytávají a na zimu je umisťují do speciálních zimovišť.

„Vypouštění ptáci

Pokračuj ve čtení


Napsat komentář