Osm let sledování arů arakang a araraun se satelitními obojky odhalilo, že rezervace jim pro život nestačí

osm-let-sledovani-aru-arakang-a-araraun-se-satelitnimi-obojky-odhalilo,-ze-rezervace-jim-pro-zivot-nestaci

Velké druhy arů potřebují pro život ve volnosti mnohem větší prostor, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z osmiletého průzkumu Texas A&M University College of Veterinary Medicine & Biomedical, která po tuto dobu sledovala pomocí speciálních satelitních vysílaček umístěných přímo na tělech deseti arů arakang a araraun trasy, kudy se ptáci pohybovali. Výzkum se zaměřil především na středoamerický poddruh ary arakangy, který je na rozdíl od jihoamerického ohrožen a ve všech zemích, kde se vyskytuje, ubývá. Vědci pro sběr dat využili papoušky z peruánské přírodní rezervace Tambopata, kde existuje základna pro ochranu papoušků a turistické centrum, jehož cílem je vzdělávat širokou veřejnost a z výnosů své činnosti financovat záchranné programy.

Denně létají 20 až 40 km, ale někdy i 160 km

Satelitní technika měla vědcům prozradit, jak dlouhé cesty podnikají arové při hledání potravy během hnízdní sezóny a zda se v mimohnízdním období přesouvají jinam. Bez důmyslné sledovací techniky bylo prakticky nemožné taková data získat. Výzkumný tým složený z docentů Donalda Brightsmitha, Janice Boyd a Elizabeth Hobson z Univerzity Cincinnati a Charlese Randela z výzkumné agentury Southwestern Wildlife Survey v Kalifornii použil pro sledování ptáků satelitní telemetrii Argos. V roce 2013 připevnili šesti arům arakangám a čtyřem arům araraunám na krk speciální obojek se satelitním vysílačkou, díky níž zjistili, že oba druhy papoušků se pohybují v mnohem větších areálech, než se původně předpokládalo. Prostor, v němž se arové přemisťovali, čítal tisíce hektarů. Papoušci často denně létali na vzdálenosti 20 až 40 km.

Pokud však byla nouze o potravu, jednotliví arové kvůli

Pokračuj ve čtení


Napsat komentář