Pozor na moly ve vlašských ořeších. Při špatném skladování se vám „motýlci“ rozletí po celém bytě

Nejeden chovatel středních a velkých papoušků v těchto dnech začíná sbírat vlašské ořechy. Je to zhruba týden či čtrnáct dnů, co ořechy začaly padat a tím odstartovala jejich každoroční sklizeň. A také boj s jedním problémem, který neodmyslitelně patří ke skladování vlašských ořechů, totiž s potravinovými moly. Zkušenosti s nimi má snad každý, kdo někdy vlašské ořechy sušil a posléze skladoval doma při pokojové teplotě. Vyhnout se těmto škůdcům nejde: donesete si je nevědomky už přímo v nasbíraných ořeších. Dá se ale leccos podniknout proti tomu, aby se vám moli nerozlezli po celém bytě, a především v kuchyni a ve spíži, kde byste se jich potom zdlouhavě a náročně zbavovali.

Jako majitel rodinného domu se zahradou, kde stojí obrovský osmdesátiletý ořech, mám se sběrem, sušením a skladováním vlašských ořechů bohaté zkušenosti. A bohužel i s potravinovými moly (respektive zavíječi moučnými, což je jejich správný název). Začíná to už na podzim, kdy je třeba spadané ořechy každý den sbírat a dávat sušit na síta nebo do lysek. Přes den je ideální nechávat je venku na vzduchu a na slunci, ale nesmí zmoknout (to by potom mohly uvnitř začít plesnivět). A na noc se musí přenést do suchého vzdušného prostředí, ideálně do dílny, garáže, prádelny, prostě do poměrně velkého prostoru, kde není přes noc vlhko jako venku.