Prokletí neofém oranžovobřichých: migraci do zimovišť a zpět přežije jen 20 procent mláďat. Do pěti let bude konec?

prokleti-neofem-oranzovobrichych:-migraci-do-zimovist-a-zpet-prezije-jen-20-procent-mladat.-do-peti-let-bude-konec?

UVNITŘ VIDEO – Ani rekordní hnízdní sezóny neofém oranžovobřichých, aktuálně nejvzácnějších papoušků světa, nemusejí vést k záchraně tohoto druhu před vyhynutím. Podle vědců z Australské národní univerzity je reálné, že tento ptačí druh do tří až pěti let ve volné přírodě zcela zanikne. Mláďata vylíhlá ve volné přírodě totiž v drtivé většině případů nezvládají náročný tah z hnízdiště na Tasmánii do zimovišť v jižní Austrálii a zpět. Jenom v letech 1995 až 2017 klesl podíl přeživších mláďat, která se zvládla vrátit po zimě do Tasmánie, z 51 na pouhých 20 procent. A ačkoli po poslední hnízdní sezóně odlétalo z Tasmánie rekordních 118 neofém oranžovobřichých, vědci by považovali za skvělé, kdyby se jich vrátilo 40 až 50.

„Je to jako deseti prsty zadělávat 11 děr v kbelíku“

Vědecký tým pod vedením Dejana Stojanovice zveřejnil studii, podle níž se vypouštěním ptáků odchovaných v zajetí, poskytováním umělých hnízdních budek a přikrmováním divokých ptáků sice zvyšuje počet neofém, které na sklonku sezóny opouští jediné známé hnízdiště v tasmánském Melaleucu, ale nemají žádný dopad na celkové šance přežití druhu jako takového. Zimu nepřežijí čtyři z pěti mláďat, zatímco u dospělých neofém ji přečkají zhruba tři z pěti. To vede k neustálému poklesu zbytkové populace v přírodě, protože stále méně mladých ptáků dokáže dosáhnout dospělosti. A nově vypouštění jedinci odchovaní v zajetí se zase musí složitě učit migraci, kterou nelze v chovném zařízení nijak simulovat.

Podle Dejana Stojanovice jsou výsledky studie alarmující a názorně ukazují, co se může stát, pokud jsou záchovné programy ohr

Pokračuj ve čtení


Napsat komentář