Registrace CITES u papoušků žako v Česku dosáhly svého stropu, poprvé po hnízdní sezóně jejich počet klesl

registrace-cites-u-papousku-zako-v-cesku-dosahly-sveho-stropu,-poprve-po-hnizdni-sezone-jejich-pocet-klesl

UVNITŘ TABULKA – Drtivá většina papoušků žako chovaných v České republice již byla zaregistrovaná u příslušných krajských úřadů a počty nově přihlašovaných ptáků už nejsou tak strmé jako v uplynulých letech. Za druhé pololetí loňského roku tak poprvé v porovnání s prvním pololetím počet registrovaných žaků velkých a žaků liberijských klesl, a to o 417 exemplářů na 11 524 jedinců. Naopak meziročně v porovnání s druhým pololetím 2020 počet registrací papoušků žako stoupl o 745. Vyplývá to ze statistiky CITES k 31. prosinci 2021, kterou serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí.

Nejvíce přibývalo amazoňanů velkých

Pokles v počtu registrací papoušků žako je první od roku 2017, kdy se na ně v České republice začala opět vztahovat povinnost registrace. Žako velký a žako liberijský byli totiž ke konci roku 2016 zařazeni do první přílohy CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin a všechny ptáky chované v zajetí bylo nutné zaregistrovat. Žakové se stali okamžitě nejpočetnějšími druhy papoušků spadajícími do CITES I v České republice. Předtím si prvenství držel amazoňan velký, případně amazoňan kubánský, ovšem v porovnání s oběma druhy žaků vykazují zhruba desetinové počty registrovaných jedinců. Kolik je v České republice žaků liberijských a kolik žaků velkých, ovšem není možné zjistit, protože úřady při registracích oba druhy nerozlišují.

Druhým nejpočetnějším papouškem CITES I v České republice byl ke konci roku 2021 amazoňan velký, u něhož centrální Registr CITES evidoval 1350 jedinců. V porovnání s prvním pololetím 2021 to představovalo nárůst o 119 jedinců, meziročně pak o 74 registrací. V těsném závěsu zůstal amazoňan kubánský s 1267 registracemi. Ve srovnání s prvním pololetím loňského roku to bylo o 71 více, meziroční nárůst byl o něco menší – 44 registrací (nutno dodat, že do statistiky se započítávají i jedinci vyškrtnutí z Registru CITES, tedy uhynulí nebo vyvezení do zahraničí, kteří pak počty registrací za zvolené období snižují, pozn. red.). Poměrně významně rostly i počty registrovaných amazoňanů zelenolících, jichž v porovnání s prvním pololetím 2021 přibylo 20 na celkový počet 219 (meziroční nárůst byl o 19 jedinců).

Stagnace u amazoňanů rudoocasých a rudookých

Přibývalo i amazoňanů žlutokrkých, kteří jsou nově zařazeni v Červené knize ohrožených živočichů IUCN do kategorie kriticky ohrožených druhů. Za druhé pololetí 2021 vzrostl počet jejich registrací o 18 na celkových 347, meziročně oproti druhému pololetí 2020 pak šlo o nárůst o pět registrací. Amazoňanů nádherných přibylo za druhé pololetí loňského roku sedm na celkový počet 151, meziročně pak šlo o nárůst o šest registrací. Amazoňanů fialovotemenných přibylo za druhé pololetí 2021 celkem šest a loňský rok tento druh v Česku uzavíral s 258 registracemi – o osm méně než na konci roku 2020. O čtyři registrace více než v prvním pololetí 2021 i na konci roku 2020 vykázal ke konci loňského roku amazoňan vínorudý, jichž bylo v Česku evid

Pokračuj ve čtení


Napsat komentář