Registrovaných papoušků žako v Česku přibývá, k 30. červnu jich bylo 11 941. A co další papoušci CITES I?

registrovanych-papousku-zako-v-cesku-pribyva,-k-30-cervnu-jich-bylo-11-941.-a-co-dalsi-papousci-cites-i?

UVNITŘ TABULKA – Téměř 12 tisíc papoušků žako již registrovali u příslušných krajských úřadů či pražského magistrátu chovatelé a majitelé těchto exotických ptáků. To je o řád více, než se pohybují počty registrovaných jedinců u dalších častěji chovaných druhů papoušků spadajících pod první přílohu CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin. Češi do 30. června letošního roku registrovali 11 941 papoušků žako, vyplývá z údajů celostátního Registru CITES, které serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí.

Tempo nových registrací žaků zrychlilo

Meziročně, oproti stavu k 30. červnu 2020, v Česku přibylo 1 458 nově registrovaných papoušků žako. Jenom za letošní rok pak šlo o 1 162 ptáků. Údaj se týká součtu registrací obou druhů papoušků žako, tedy žaka velkého a žaka liberijského. Povinnost registrace papoušků žako dle přílohy CITES I platí od roku 2017, data poskytnutá ministerstvem životního prostředí, jež se týkají všech druhů papoušků spadajících pod CITES I, se týkají registrací uzavřených od roku 2004. Právě v tomto roce vznikl centrální Registr CITES obsahující celostátní součty všech registrovaných exemplářů jednotlivých druhů zvířat a rostlin. V reálu tak mohou být počty o něco vyšší – do roku 2004 je totiž evidovaly pouze okresní či krajské úřady.

Jestliže papoušků žako přibylo od poslední vydané statistiky exemplářů CITES v České republice přes tisíc, u dalších druhů papoušků se počty měnily maximálně o jednotlivé desítky jedinců. Například u arů došlo k největšímu posunu u ary marakány, jichž meziročně k 30. červnu přibylo v Registru CITES celkem 49 jedinců na celkový počet 583 (za první pololetí letošního roku jich naopak v registru 16 ubylo). Nejčetnějším druhem ary spadajícím pod CITES I však zůstává ara arakanga, jichž meziročně přibylo 34 na celkových 661. Oproti konci loňského roku jich ale v Registru CITES sedm ubylo. Setrvalý nárůst počtu registrací v Česku dlouhodobě vykazuje největší a nejdražší z dostupných druhů arů – ara hyacintový. Ke konci letošního června jich v tuzemsku bylo 225, o 14 více než před rokem a o 13 více než na začátku letošního roku.

Z arů ubývají pouze kanindy, počty červenouchých stagnují

Mírnější nárůsty ministerstvo životního prostředí zaznamenalo u ary horského: meziročně u tohoto druhu přibylo šest registrací na celkový počet 142, přičemž za první pololetí letošního roku šlo pouze o jedinou registraci (jde však o kombinaci nově registrovaných exemplářů a těch, co byli z Registru vymazáni, protože byli prodáni do zahraničí nebo uhynuli, takže nově registrovaných jedinců mohlo být fakticky více). Arů vojenských k 30. červnu meziročně přibyli čtyři na 253, oproti konci loňského roku ale u tohoto druhu klesl počet registrací o jednu. K žádným meziročním změnám nedošlo u arů červenouchých (stále 223 exemplářů jako v polovině roku 2020, ovšem oproti konci loňského roku jde o pokles o šest registrací) a arů kobaltových, jichž je v Česku registrováno stále pět a všechny chová pražská zoologická zahrada.

Arů kanind meziročně naopak ubylo o pět na 152 (a za první pololetí letošního roku šlo o pokles o sedm registrací). O tři registrace více než před rokem eviduje ministerstvo životního prostředí u arů zelených, jichž bylo k 30. červnu celkem 93 (a o stejný počet stoupl počet jejich r

Pokračuj ve čtení


Napsat komentář