„Trhá ovce a živí se i lidským masem.“ Před 154 lety začal nesmyslný hon na nestory kea

„trha-ovce-a-zivi-se-i-lidskym-masem.“-pred-154-lety-zacal-nesmyslny-hon-na-nestory-kea

UVNITŘ VIDEO – Likvidační boj s nestory kea, zřejmě nejinteligentnějšími papoušky na světě, si v těchto dnech připomíná Nový Zéland. Ohrožený pták, který nyní žije výhradně ve vysokohorských partiích novozélandských Alp, měl svého času na kahánku. To když keové zjistili, že v horách mohou přijít k snadnému zdroji vysoce energetické potravy – tukovým polštářům ovcí, které se naučili vyzobávat, sedíc přímo na hřbetu napadené ovce. Letos je tomu 154 let, co se podařilo prokázat, že za nečekanými úhyny ovcí stojí právě nestor kea, upozornil zpravodajský server Stuff.co.nz. Tehdy jich po celém Jižním ostrově Nového Zélandu žilo na 200 tisíc. V roce 1867 ale přišel zlom: ukázalo se, že mrtvé ovce nejsou obětí mořských racků nebo zdivočelých psů, ale právě nestorů kea. Pastýři na to přišli lstí. Rozmístili v horách těla mrtvých ovcí, která předtím napustili jedem.

Okolo mrtvých ovcí pak nenašli ani uhynulé racky, ani psy, nýbrž nestory kea. Ve chvíli, kdy se jednomu z pastýřů Jamesi McDonaldovi podařilo poprvé spatřit nestora kea „v akci“, kdy papoušek přilétl na hřbet jedné ovce, která se okamžitě dala do běhu. Ptáka to ale nevylekalo, jen přelétl na hřbet jiné ovce, a tak to dělal až do chvíle, kdy našel stabilní zvíře a dobře mířeným klovancem mu vykousl kus kůže s podkožním tukem. Právě toto pozorování vedlo k desítkám let pronásledování nestorů kea, které podporovala i novozélandská vláda. V letech 1867 až 1970 kabinet vyplácel za každý odříznutý zobák nestora kea odměnu, která se postupně vyšplhala na 75 dolarů. Za celé století pak bylo zabito odhadem až 150 tisíc nestorů kea, a to nejen pastýři, ale i najímanými lovci a sběrači odměn.

Novozélandští ochránci deportují nestory kea z míst, kde demolují domy a auta

Lov nestorů kea? Snadná a slušně placená obživa

Svého času se dalo zabíjením nestorů kea docela dobře uživit. Peníze vyplácela každá regionální kancelář vlády a stačila k tomu useknutá hlava nebo zobák nenáviděného papouška. S největší pravděpodobností jde o nejhorší případ genocidy konkrétního endemického ptačího druhu na světě. Zpočátku papoušky pronásledovali pouze pastýři a místní lovci. Postupem času se ale z tohoto zabíjení stala celonárodní zábava. Často krutá a šílená. Jeden z lovců v roce 1883 popsal postup lov nestorů kea takto: „Pokud jsme natrefili na hejno nestorů kea a jednoho se nám podařilo zranit, nebylo těžké dostat všechny ostatní. Výkřiky zraněného ptáka přilákaly pozornost dalších papoušků a ti mu hned spěchali na pomoc. Nebylo těžké je postřílet. Často tedy stačilo pos

Pokračuj ve čtení


Napsat komentář