Vytápěný „kriminál“ vs. nedobrovolné otužování až na hranu: a jak zimujete papoušky vy?
Letošní zima prý bude krutá, dokazují to silné slupky na cibuli a více zapeřené slepice. Ať již těmto nesmyslům věříte či ne, faktem je, že přichází období, kdy noční teploty začnou klesat pod bod mrazu a ani přes den není zrovna příjemné a teplé počasí. Kdo do teď neřešil zimování papoušků, má opravdu co dělat. Nebo ne? Ono hodně záleží na tom, jaké papoušky chováte. U běžných australských druhů se zimování nějak moc neřeší, stačí část voliéry zakrýt, aby do ní nepršelo, nestěžilo a byl v ní kout, kam nefouká. Jenže „Austrálie“ je v českých voliérách na ústupu, a i ti největší zastánci australských papoušků si vedle nich pořizují i jiné, zimě méně odolné druhy. Jihoamerické nebo dokonce africké. Aplikovat na ně zimní „otužování“ není opravdu moc dobrý nápad.
Za těch pár let, co mám postavené voliéry (se zimovištěm), jsem navštívil spousty chovatelů a viděl různá řešení zimování papoušků. A setkal se i s opačným extrémem, kdy papoušci s prvními opadanými listy ze stromů končí zavření v zimovišti bez možnosti vylétnout ven a zůstávají tam až do jara. Což si tedy ve vlastním chovu nedokážu vůbec představit. Je jasné, že u afrických druhů, které začínají hnízdit okolo Vánoc a v těch nejtužších mrazech mají mláďata, je to nutnost, ale u všech ostatních papoušků by byl nesmysl jim vytvářet „zateplený kriminál“, ze kterého na jaře vylezou přeschlí, na první pohled ne zrovna kondicí překypující ptáci. Ono ale také záleží, na co jsou vaši papoušci zvyklí. Pokud jim upíráte pobyt venku, jakmile už to tam není na tričko s krátkým rukávem, asi by jim zimní létání moc neprospělo.
Do kolika stupňů venku?
Proto se také špatně hledá odpověď na otázku, do kolika stupňů venkovní teploty můžou být papoušci v
