Z koronavirového deníku chovatele: Jak jsme na dálku zachránili uprchlíka alexandra malého
UVNITŘ GALERIE – Čas od času se na mně obrátí známý nebo známý známého, že se mu podařilo odchytit ulétlého papouška a co s ním má dělat. Často jsou to lidé, které jinak exotičtí opeřenci nějak neberou a asi by nevěděli, komu dát vědět, nebýt mých neustálých odkazů na články o papoušcích a fotografií zveřejňovaných na sociálních sítích. Ne jinak tomu bylo minulý týden, kdy se mi ozval kolega novinář z Prahy, šéfredaktor technicky zaměřeného webu s dotazem, kde by se dal zjistit majitel papouška, kterého chytili jeho sousedé na zahradě. Má prý kroužek, tak zda existuje nějaká databáze, kde by se dal najít jeho majitel. Na přiložené fotografii byla přírodně zbarvená samička alexandra malého.
Vysvětlil jsem známému, že u těchto papoušků žádná evidence neexistuje, takže číslo kroužku může použít jenom jako důkaz, kterým se prokáže původní majitel exota. Vyžádal jsem si kontakt na ony sousedy a společně s fotografií jsem ho vyvěsil na facebookovou stránku Ararauny a do několika papouškářských skupin. To byl čtvrtek. V pátek večer mi známý píše, že papoušek znovu uletěl – předali ho dalšímu sousedovi chovateli, a tomu se vysmekl ve chvíli, kdy ho chtěl dát z klece do voliéry. Pro alexandra to bylo možná dobře: skončil by totiž mezi chovnými ptáky a asi
